Petra Stárková: Když vidíte, jak lidé při canisterapii září, je to krásný pocit

K pacientům se vrací stále stejný pes... Má to své výhody?
Určitě. Pacienti, kteří jsou dlouhodobě hospitalizováni, si na něj zvyknou. Už vědí, o koho se jedná... Pro starší lidi je občas problém se aklimatizovat na něco nového. Máme s kolegy v plánu sem přivést i jiného pejska, ale prioritou je pro nás Rocky. Pacienti ho znají a jsou na něj zvyklí. Už na druhé schůzce na něj někteří volali jménem. Canisterapie pracuje i s pamětí, jsem proto ráda, když si pacienti pamatují Rockyho jméno.

Dá se říct, které plemeno je pro canisterapii nejvhodnější?
Nedá. Záleží totiž hlavně na tom, jakou má pes povahu. Nemůže to být agresivní pes, to je jasné. Naopak to musí být pes, který má rád lidi. Vždycky říkám, že to musí být happy pes. (úsměv)

Má Rocky nějaký speciální výcvik?
Rocky samozřejmě musel projít canisterapeutickým výcvikem, který byl zakončen zkouškami (teoretickými pro mě a praktickými pro nás oba jako pro tým). Jiný speciální výcvik nemá – pouze základní poslušnost… Nemusí umět žádné speciální dovednosti. Je pro lidi zpestřením. Rocky je mazlivý, ten nic dokazovat nechce. (smích)

Co všechno canisterapie rozvíjí?
Například paměť a jemnou a hrubou motoriku. Někteří starší lidé se totiž už nedokážou příliš soustředit. Co se týká paměti, tak používáme i různé pomůcky, jako jsou například kostky s písmenky, kdy pacienti musí vymyslet tři slova, která na ta písmena začínají.

Předpokládám, že nenavštěvujete pouze nemocnice...
Chodíme kamkoliv nás pozvou. Třeba i do školek a tak dále...

Jaké emoce ve vás schůzky s pacienty vzbuzují?
Když jsem se poprvé zúčastnila takového setkání, byla jsem po příchodu domů úplně hotová. Emoce samozřejmě pracují naplno. Když vidíte, jak se lidé rozzáří... Ten úsměv, to je prostě něco silného. Vím dokonce o pacientech, kteří jsou mrzutí, ale při setkání s pejskem se úplně změní. Co se týká emocí, tak nejtěžší je pro mě setkání s postiženými lidmi. To je pro mě psychicky náročné.

A jaký pocit ze setkání máte?
Dobrý, protože vím, že pro lidi dělám něco dobrého. Oni mají radost, já mám radost. Je to super pocit.

S pejskem se pacienti prozatím setkávají ve společných prostorách. Plánujete také návštěvy pokojů?
Jedná se o skupinovou terapii, ale budeme chodit i individuálně. Ony individuální návštěvy mají také svůj význam. Zažila jsem třeba pána, který byl imobilní, přesto se snažil prsty psa pohladit. To bylo něco neuvěřitelného. Individuální návštěvy jsou ale náročné i pro psa...

Pes se jmenuje Rocky. Můžete nám ho blíže představit?
Jedná se o šestiletého stafordširského bulteriéra. Nejedná se o žádné bojové plemeno, naopak je to gaučák, který miluje lidi. Je bombovej – prostě miláček! Mám doma holčičku a společně tvoří nerozlučnou dvojku.