Jihočeské školy chtějí být zelenější, rády by více učily venku

Podle škol zapojených do Edugardu zahrada nemá sloužit jen pro předměty, jako jsou pěstitelské práce. Dají se na ní prakticky ukazovat i jiné přírodní procesy, o nichž se žáci učí. Kromě Jihočechů s Rakouskými kolegy spolupracují i kantoři z Jižní Moravy a Vysočiny.

„Na zahradě se dá v podstatě učit jakýkoli předmět. Matematika, dějepis... A ten trend, kdy se děti učí venku, už je v Česku celkem rozšířený," říká Martina Petrová ze spolku Přírodní zahrada, který se na projektu podílí.

Vzhled zahrady si může každá škola upravit podle své volby. Pokud však chce mít takzvanou přírodní zahradu, musí splnit určitá kritéria. „Tím základním je, že se nepoužívají žádné chemické prostředky. Vše je ponecháno přirozeným procesům," specifikuje Petrová.

Do projektu Edugard se zapojily školy nejen z velkých měst, ale i z vesnic. „Smyslem toho je nemít takzvaný záhumenek a vytěžit z toho co nejvíce produktů. Školní zahrada má sloužit i jako sociální prostor," uvedl Miroslav Procházka z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, která se na projektu rovněž podílí.

Školy se zúčastnily soutěže s názvem "Pěstuj, zkoumej, vyprávěj!", která probíhala od loňského podzimu. Do akce se zapojilo více než sto projektů z českých a rakouských škol. „Sice odborná porota vyhlašovala výsledky, ale ty nejsou tak důležité, protože ocenění si zaslouží každá zúčastněná škola," řekla Martina Petrová z Přírodní zahrady.