Muzeum nabídne kavárnu i vchod ze Senovážného náměstí

Důvodem je rekonstrukce, která tu začala v srpnu. Expozice a sbírky zmizely a nahradily je stavbaři, hluk sbíječek a všudypřítomný prach.

Hlavním cílem rekonstrukce je vrátit budově původní poslání, ke které byla před více než 100 lety postavena, a to k muzejním účelům. „Uvnitř postupně vznikaly kanceláře, depozitáře či dílny, kvůli čemuž výrazně ubylo výstavních prostor. Opravy mají tento stav změnit,“ řekl ředitel muzea Pavel Šafr.

Náklady na rekonstrukci hradí coby zřizovatel Jihočeský kraj. „Výše investice činí zhruba 105 milionů korun. Stavební práce provádějí firmy Archatt památky Třebíč a Vidox Český Krumlov,“ upřesnil první náměstek Jihočeského hejtmana František Štangl, do jehož referátu muzeum spadá. „Opravy mají sice trvat 16 měsíců, ale nelze předem vyloučit, že se mohou kvůli nepředvídatelným okolnostem protáhnout,“ upřesnil.

O náročnosti této akce svědčí mimo jiné to, že jenom samotné vystěhování neorenesančních prostor trvalo skoro rok. Do depozitáře Jihočeského muzea v českobudějovické Schneiderově ulici bylo nutné přesunout více než 450 tisíc exponátů.

Nepotřebné věci, které se tu během let nashromáždily, pak naplnily osm velkoobjemových kontejnerů. „Pracně jsme museli rovněž odstraňovat veškerý napevno vestavěný nábytek i části stálých expozic,“ dodal Šafr.

Rekonstrukce změní také vnitřní uspořádání muzea. Kromě vchodu, který už nebude z Dukelské ulice, ale ze Senovážného náměstí a impozantního vstupního prostoru, tu vznikne například kavárna či prodejna s upomínkovými předměty a muzejními publikacemi.

„Je třeba se přizpůsobit trendu doby a nabídnout návštěvníkům lepší zázemí i služby. Zároveň tím chceme dosáhnout toho, aby se v muzeu zdrželi delší čas, než ten, který je vyhrazen jen na konkrétní prohlídky,“ nastínil Štangl.

Po umístění vchodu ze Senovážného náměstí už dlouho volala veřejnost. „Lidé se domnívali, že tu byl původní hlavní vchod. To ale není pravda. Ty dveře tu byly pouze pro případ, že by do muzea zavítala nějaká vzácná návštěva, například císař pán za Rakousko - Uherska,“ vysvětlil Pavel Šafr.

Kvůli novému hlavnímu vchodu a vstupní hale přijde muzeum o dosavadní největší výstavní sál. Z celkového pohledu to ale problém nebude. Dostatečná velikost expozic zůstane zachována například i díky tomu, že se kanceláře přestěhují do půdních prostor.

Během rekonstrukce musí muzeum utlumit svou činnost, úplně se ale neodmlčelo. Ke své činnosti využívá několika ze svých poboček, mezi které patří Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích, Památník Jana Žižky z Trocnova u Borovan či tvrz Žumberk na Novohradsku.

„Prezentovat se budeme i ve výstavní síni českobudějovické radnice, Alšově jihočeské galerii a například v Jihočeské vědecké knihovně se právě koná výstava Po stopách jihočeského trampingu,“ doplnil ředitel Jihočeského muzea.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích patří k nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech. Jeho historická budova byla postavena v letech 1899 až 1901 a první návštěvníky zde přivítali v roce 1903.

V současnosti se orientuje na přírodní a společenské vědy a kromě stálých expozic přírody, pravěku a středověku pořádá každoročně například i řadu tematických výstav. Tou vůbec nejúspěšnější v historii byla nedávno skončená výstava Šumava Karla Klostermanna.

Pod správu Jihočeského kraje přešlo muzeum v roce 2001, před tím spadalo pod ministerstvo kultury. Pracuje tu kolem 60 zaměstnanců, z toho 40 v právě opravované historické budově. Náklady na roční provoz přesahují 30 milionů korun, z toho až 85 procent jde z kasy zřizovatele.

Napsala Kateřina Koželuhová