Frydrych: „V Budějcích je konstantní drogový trh“

Výstavu žáků a studentů z celé republiky v pondělí zahájil ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych spolu s organizátory projektu s názvem Správným směrem.

„Soutěž vznikla v roce 2001, kdy jsme slavili 20 let od vzniku. Sehnali jsme peníze na ceny a obeslali všechny grafické školy v České republice. Je jich asi 68. Chtěli jsme získat angažovaný plakát. Na to konto vznikla poptávka i z jiných škol ze severních Čech,“ říká ředitel Národní protidrogové centrály.

O tom, jak je to s drogami v jižních Čechách, ale i v celé republice, si s Jakubem Frydrychem povídala Budějcká Drbna.

Má na zájem o tento projekt v severních Čechách vliv tamní prostředí?

„Děti ze severu jsou častěji konfrontovány s věcmi, se kterými se jejich vrstevníci ze sociálně silnějších tříd nesetkávají běžně. Tento projekt byl přijat různě. Pomáhá pedagogům pracovat s žáky základních škol a mluvit s nimi o tom, co je legální a co ne.“

O osvětu v tomto směru se tam tedy starají učitelé?

„V severních Čechách to bylo tak, že páteří byly školy. Tam se uspořádaly semináře pro lidi, kteří se zabývají společensky nežádoucími jevy. Umíme nabídnout vhled v celé škále práva, informace poskytujeme dospělým, kteří je dále podsouvají dětem.“

Jak vnímáte obecný trend v informovanosti dětí a mládeže o škodlivosti drog?

„Co se týká pervitinu, opiátů a amfetaminu, je informovanost poměrně dobrá. Na druhou stranu, užívání konopných látek je silně ovlivněno aktivistickým děním a snahou o legalizaci. Děti často přejímají chybné názory o tom, že když něco pomáhá, tak to přece nemůže být špatné. My samozřejmě víme, že tomu tak není, protože všechny drogy, které se momentálně na světě zneužívají, byly původně vesměs vyvinuty jako léčiva.“

V Uruguay nedávno zlegalizovali marihuanu, aby zamezili vlivům drogové mafie a omezili černý trh. Myslíte si, že je to řešení?

„Myslím si, že určitě ne.“

A existuje vůbec nějaké?

„Jako takové neexistuje. Drogy jsou negativní civilizační jev, který stojí ve stejné řadě jako alkoholismus, ale i rozpad společenských hodnot. Je to něco, s čím se společnost musí vypořádat. Na straně zákona stojí policie, která se snaží proti těmto jevům bojovat. V západoevropských zemích se nyní ukazuje, že po adoraci drog v 80. a 90. letech tento jev ustupuje a užívání drog v běžné populaci klesá. Otázka je, co s tím udělá zvrat týkající se velké nezaměstnanosti.“

V jakých částech republiky je nejvyšší počet drogově závislých?

„To je jednoduché. Jsou to hlavně velké aglomerace - Praha, Brno, Plzeň, Ostrava. Regionálně je to Ústecký kraj, část Karlovarského kraje a severní Morava.“

Je to tedy otázka nezaměstnanosti a třeba i sociálních nepokojů, jichž jsme za poslední rok byli svědky?

„V těch sociálně vyloučených lokalitách je to komplementární problém. Tam drogy přicházejí ruku v ruce s lichvou, jinými druhy závislostí, nepevnými vztahy a kriminalitou.“

Jak to vypadá v Českých Budějovicích?

„V Budějcích je konstantní produkční trh. Ať už marihuanový, nebo pervitinový. V rámci taneční scény se zde často vyskytuje i extáze a sporadicky i kokain. Jižních Čech se týká především atak na poptávku z Rakouska. Jedná se o marihuanu a pervitin.“

Jaká věková kategorie nejčastěji podléhá drogám? Dá se to nějak zobecnit?

„Asi nedá, protože lidí, kteří experimentují, je obrovské množství a celá snaha našeho aparátu je, aby se ten experiment na časové ose oddálil. Dnes začínáme alkoholem, cigaretou a postupujeme dál a dál.“

Považujete alkohol a cigarety za drogy?

„Samozřejmě.“

A vy sám kouříte?

„Ano.“