Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

S kytarou jsem nejsvobodnější, říká Jiří Schmitzer

Patnáctý ročník Open Air Musicfestu Přeštěnice nabídl spoustu tuzemských kapel. Sobotní program byl zvláště nabitý a kromě kapel jako Vypsaná fixa, Tata Bojs nebo Horkýže Slíže vystoupil i Jiří Schmitzer, který se přesto, že hrál na menším pódiu a během jeho setu padal vydatný déšť, těšil velkému zájmu.

Co je u vás nového? Plánujete něco?
Já už neplánuji nic, jedině snad, jak se vyhnout něčemu, co by pro mě bylo nepříjemné, jako třeba bolestem zad. Jinak bych chtěl klid. Už jsem si ho naplánoval na červenec a taky na září. Okolo filmu a podobně teď neplánujo nic.

Jak jste si užil festival?
Přijel jsem z jiné akce, kde jsem taky hrál a přesvědčil jsem se, že ten dvoják už pro mě není. Ten výkon tím utrpí. Je to opravdu na úkor kvality, čili toto byl poslední případ, kdy jsem hrál dva koncerty za sebou.

Publikum si žádalo píseň Máte na to. Neunavuje vás stále vysvětlovat, že bez kapely ji nezahrajete?
Podívejte se, to už je hra. To už je takových let, co vyšlo cédéčko s touhle věcí, že oni to vědí, ale stejně na tom rajtujou. Ale když ji nezahraju, tak už se nikdo nenaštve, protože vědí, že to nejde.

Cítíte se víc jako herec, nebo jako písničkář?
Já nevím. Řeknu to takhle: Myslím si, že nějaká velká scéna nebo velké inscenace v Národním divadle by nebyly pro mě, ani pro ty diváky. Ta muzika je pro mě vlastně takový koníček. S kytarou se cítím svobodnější. Vlastně nejsvobodnější.

Vždycky, když vás vidím s kytarou, tak si říkám, že to herectví využíváte i při koncertech. Je to záměrné?
Ono to souvisí, ale vlastně všechno, co člověk napíše, má někde svůj zdroj inspirace. Může to být příhoda, člověk nebo i něco jiného. Já ty písně většinou těmihle věcmi uvádím, ale ne pokaždé je to pravda. (smích)

Některé koncerty jste hrával i s kapelou. To už neplatí?
To už je minulost. Musí se to udržovat a člověk má i vůči té kapele povinnosti. Není možné udělat repertoár a odehrát ho dvakrát nebo třikrát. Ti muzikanti musí za tu práci dostat zaplaceno, což by pro mě znamenalo závazek.

Sám se tedy cítíte svobodnější?
To jo, protože když udělám nějaký kiks, tak s kapelou by to dopadlo hrozně. Když ale hraju sám, tak se nic nestane. Na druhou stranu hraní s kapelou pro mě bylo jako návrat o pětačtyřicet nebo padesát let zpátky. Když jsem byl mladý, tak jsem totiž taky hrál v kapele.

Neplánujete nějaká nová CD nebo alespoň záznam koncertu?
Ne. Záznam už je jednou natočený.

Myslíte Sbírku kiksů?
Sbírka kiksů vznikla vlastně proto, že na mě tlačila firma, se kterou jsem měl smlouvu na tři CD, ale na to třetí jsem už prostě neměl materiál. Řekl jsem jim: „Chcete cédéčko, tak já vám ho natočím, mně je to jedno.“ No, připravil jsem si věci, které už si nepamatuju. Proto jsem to nazval Sbírka kiksů, ono to totiž odpovídá. Osmdesát procent písniček je tam zvoraných.

A co nové písničky?
Já když nakonec něco zkusím napsat, tak zjistím, že už to mám vlastně hotové, a že jsem to třeba před dvaceti lety napsal líp. Nemá smysl dělat něco nového, když by to vlastně bylo stejné. Hodně se změní časem a zkušenostmi. Zásadní je zlom, kdy se člověk z bodu, kde se vymezuje vůči rodičům, stane rodičem. Když už je člověk vlastně odpovědný nebo spoluodpovědný, tak se těžko do něčeho rejpe. (úsměv)

Napsal Jaroslav Pešek

Štítky hudební skupina, Jiří Schmitzer, kytara, koncert, Horkýže Slíže, Tata Bojs, Vypsaná fiXa, Přeštěnice, Jaroslav Pešek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

S kytarou jsem nejsvobodnější, říká Jiří Schmitzer  |  Život a styl  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.