ŠOKUJÍCÍ: Co nám ještě tají Karel Schwarzenberg a Václav Havel v rodinných albech??? Mohl by nám Schwarzenberg na Šumavě zřídit sběrný pracovní tábor po vzoru svého otce…?

...na rohu ulice,vrah o morálce káže...
V letošním ne příliš pěkném létě se mi jen čirou náhodou do ruky dostala ofocená kopie knihy Bouře od Paula Polanského (trochu jsem si připadala jako za dob samizdatu). Po přečtení se mi udělalo poněkud úzko z představy, že jsem kdy podporovala Václava Havla a Karla Schwarzenberga. A k vytvoření tohoto blogu jsem se rozhodla po výrocích Schwarzenberga ke kácení na Šumavě.

Rodiče ministra zahraničí Karla Schwarzenberga využívali k levné práci vězně z kárného a později sběrného tábora Lety u Písku, o který sami požádali k likvidaci polomu.
 

Upozornění: následující stránky se vracejí do doby před vypuknutím druhé světové války a nejsou vhodné pro ty, kteří nechtějí znát historii pracovního tábora v Letech, pro ty, kteří nechtějí vědět, jakou roli při jeho vzniku sehrál šlechtický rod Schwarzenbergů, ani pro ty, které nezajímá, jak s tím vším souvisí otec našeho exprezidenta Havla.
 

Historie, kterou nám Polanský vypráví ve své knize, se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím zcela nečekaně přehnala živelní pohroma. Nejprve se spustil déšť a po něm dva dny, které se zdály nekonečné, padaly neuvěřitelné přívaly sněhu; bylo ho tolik, že pod jeho tíhou popadalo čtyřicet procent smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů, olší a bříz. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů, hlavního zdroje příjmů tohoto šlechtického rodu, se během dvoudenní kalamity proměnilo v neproniknutelnou spoušť polomů.
 

Když konečně přestalo sněžit a kníže z věže svého zámku obhlédl panství, byl zděšen. Podle prvních skromných odhadů by s dělníky, kteří byli v okolních vesnicích k mání, náprava škody trvala patnáct až dvacet let. To by se ale pro Schwarzenberky, kteří byli mezi tehdejšími největšími vlastníky půdy v Čechách na jedenáctém místě, fakticky rovnalo bankrotu.
 

Pomoc v likvidaci
Kníže měl své panství rád, řádně se o ně staral a spatřoval v něm pokračování rodové tradice. Co by tedy pro jeho záchranu neudělal!!!!!
Při pohledu na tu spoušť ale knížeti nezbylo než se zhluboka napít svého oblíbeného šampaňského a obrátit se na protektorátní správu. Tentokrát vyslal svého advokáta na 5. odbor ministerstva vnitra, aby u tamního zástupce ředitele zjistil, jestli by ministerstvo nemohlo na jeho panství zřídit tábor a poslat do něj pracovní sílu, která by pomohla při likvidaci poničeného lesa.
V protektorátu v té době na základě výnosů z let 1927, 1931 a z počátku března 1939 existovalo už patnáct pracovních táborů, do kterých byli sváženi kriminálníci a osoby vyhýbající se práci. Úřady Schwarzenberkovu advokátovi vyšli vstříc, zřejmě i proto, aby Němcům ukázaly, že se Češi s nepohodlnými jedinci z vlastních řad dokážou vypořádat i bez německé pomoci, a tak v létě 1940 opravdu vznikl pracovní tábor v Letech u Písku, jehož jediným cílem bylo pomoci Schwarzenberkům z nouze.
 

Potíže s krininálníky i Židy
Jako první se v táboře objevily dvě stovky dělníků ze Slovenska, ale knížeti se příliš nezamlouvali. Pracovat uměli, to ano, ale v té době už byli občany cizího státu. Ministerstvo je nemohlo do tábora deportovat nastálo a kníže jim ke své nelibosti navíc za dřinu v lesích musel vyplácet mzdu.
Nespokojenost o něco později nastala i s první várkou 640 českých vězňů, které dodalo české ministerstvo vnitra, protože většina z nich nebyla těžké práce v lese vůbec schopna. Podle dochovaných dokumentů bylo jednomu z nich už třiasedmdesát, mnohým přes šedesát. Většinu četníci zatkli za to, že v hospodách hráli karty v pracovní době, další byli invalidé, kapsáři… Suma sumárum mezi nimi nebylo víc než třicet mužů schopných práce v lese.
 

Na řadu tedy přišli - po určitém váhání ze strany Schwarzenberků – Židé. Práce bylo dost, tak byli deportováni z celého píseckého okresu. A aby se předešlo výše zmíněným potížím, dostala policie příkaze zatýkat pouze chlapce a muže ve věku od šestnácti do pětačtyřiceti let. Byli práceschopní a nemuselo se jim platit, spíš naopak - měli být jen a prostě, v souladu s přáním Němců, "upracováni". Ostatní Židé si měli na transport do koncentračních táborů počkat doma.
 

Potíže s "pracovní silou" v té době nepostihly jen knížete Schwarzenberga, nýbrž i podniky rodiny Havlových. Sám Miloš Havel, jehož bratranec byl údajně jedním z dozorců v letském táboře, kde patřil k nejbrutálnějším, udal gestapu šest svých židovských podílníků na Barrandově, za což ho říšský protektor Reinhardt Heydrich odměnil tím, že mu připsal jejich podíly. Heydrich měl ostatně rodinu Havlových v oblibě; chodíval na šampaňské do Lucerny, odkud do Let putovalo několik číšníků - stačilo, když z nepozornosti vylili skleničku. V Lucerně se ostatně Heydrich nechal vyfotografovat s malým Václavem Havlem, naším budoucím prezidentem. V den jeho narozenin si ho v paláci Lucerna pěkně posadil na koleno a při pohledu do objektivu se zeširoka usmál…
 

Vyřešili to Cikáni
Ani Židé však Schwarzenberkovy lesy od polomů nezachránili - byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína.
Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány. Po prvních pochybách o smysluplnosti takového kroku - nedůvěra v jejich pracovní schopnosti byla už tehdy přece jen příliš velká - byly ke konci roku 1942 do Let, tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny více než dva tisíce Cikánů, v mnoha případech celé rodiny. Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt, obvykle z rukou českých dozorců. Našly se mezi nimi sice výjimky, které neztratily lidskost, ale většinou nedopadly dobře. Pro nadbytečnou lásku k vězňům je udali sami jejich kolegové. Nikomu to nevadilo - v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství.
 

A zbytek příběhu už je smutně známý. Část romských vězňů skončila v koncentračním táboře v Osvětimi, z Let jich na konci války vyšlo živých jen pár. Kníže Schwarzenberg, kterému Němci nakonec zabavili sídlo, ale dál mu do menšího zámečku dodávali nedostatkový benzin do jeho packardu  a s příslušníky gestapa stále lovil ve svých lesích, byl po válce oslavován za předválečné vlastenecké postoje. Havlovi měli Lucernu, Barrandov a všechno ostatní.
 

Vše začalo v archívu
Předchozí řádky jsou velmi stručným shrnutím více než dvousetstránkové knihy Bouře, kterou u nás sepsal a vydal Američan Paul Polansky. Tento jednašedesátiletý chlapík z Idaha a bývalý juniorský mistr USA v boxu v střední váze do Čech přijel v roce 1994, původně jako genealog, aby vypátral původ jakési americké rodiny. V třeboňském archivu přitom narazil na nedotčené balíky dokumentů týkajících se pracovního tábora v Letech. To téma ho chytlo.
Paul Polansky sbíral materiály ke knize pět let a pomáhala mu v tom mimo jiné i Romka, jejíž matka protrpěla pobyt v Letech na vlastní kůži
 

Máme jen mlčet?  ANEB Co ukazuje náš „vševědoucí internet“
Krátce před vydáním knihy se s Polanským v jedné pražské literární kavárně sešel Karel Schwarzenberg, potomek hlavních "hrdinů" knihy Bouře a někdejší kancléř prezidenta Havla. O předmětu jejich hovoru máme jen svědectví Paula Polanského, a i to jen z druhé ruky. Schwarzenberg Polanskému navrhl, že věnuje nějaké peníze pro pietní místo v Letech.
Krátce nato praskla v patře nad skladem nakladatelství voda a celý náklad Bouře zničila. Pojišťovna škodu zaplatila a příběh pozoruhodné knihy se uzavřel. Zůstalo jen pár výtisků a Paul Polansky odjel z České republiky do Kosova, kde se začal starat o romský uprchlický tábor.
 

To nemůže být konec
Možná někoho napadne, proč o této nepovšimnuté knize píšu až teď, kdy je například Václav Havel už jen soukromou osobou, a nikoli mnohými zbožňovaný prezident. Je to prosté: dřív se mi ta kniha nedostala do ruky a o faktech v ní uvedených jsem neměla ani potuchy. A ani teď nechci Václava Havla nebo Karla Schwarzenberka nijak skandalizovat. Za své rodiče přece nikdo nemůže a na to, abych z odstupu času hodnotila, jak se kdysi zachovali jejich předci, si netroufám. Ale neměli by asi v restituci přijmout jejich majetek. V pondělním vydání MF dnes se objevila zajímavá informace, že se tento bojovník s korupcí kdysi sám uplácení v rámci restitucí dopustil…
Když se Václav Havel jako prezident uměl za celý národ omluvit Němcům za odsun, proč v sobě nenašel sílu a neutrousil také pár slov o "barrandovských" Židech a neudělal to jen za svou rodinu? Bylo by to přinejmenším gesto moudrého muže, za kterého se tak rád vydává. Bez této omluvy vypadá jeho postoj vůči odsunu jen jako velmi pokrytecká snaha udělat ze sebe apoštola pravdy a někomu se tím zalíbit. Jeho pravdoláska tak ztrácí absolutně na jakékoli hodnotě.
A zajímalo by mě také, proč si té knihy tak ostentativně nikdo nevšiml. Má to snad nějaký účel?
Je vůbec možné, aby nám to tak dlouho tajili. Nepřipadám si jako historik, ale po studiu na VŠ jsem žila v domnění, že mi toho nebylo až tak moc utajeno, ale toto je opravdu ŠOK!!!

 

úterý, 16. srpna 2011, 20:49 | Bramberka Nová

Komentáře ke článku

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve příhlásit / registrovat.
petr novak
petr novakVážená dámo, to co jste napsala, ..že jste četla atd. " tak přesný text je zveřejněn na www.tafi.wz.cz - 31.leden 2011.
úterý, 4. října 2011, 16:04
 
Tracy Thunder
Tracy Thunderhttp://www.budejckadrbna.cz/profile/tracy-thunder/blog/24-hrichy-karla-schwarzenberga.html
pondělí, 29. srpna 2011, 12:31
 
Lucie Burianová
Lucie BurianováVážený pane Moci, máte pravdu a omlouvám se za své pochybnosti o Vašem tvrzení. Přesto se domnívám, že debata o autorství článku by neměla - přesně, jak píšete - zastínit podstatu a obsah článku, který je skutečně šokující - respektive, v něm uvedené skutečnosti jsou šokující. Naprosto s Vámi souhlasím v tom, že politik - osoba veřejná, osoba, která si zaslouží být voleným zástupcem lidí pro své lidské, morální a odborné kvality - tak taková osoba již začíná být druhem na vyhynutí, který by měl být zapsán v Červené knize. Je to smutné.
středa, 24. srpna 2011, 14:45
 
Pavel Moc
Pavel MocVážený pane (paní). Nedovolil bych si někoho nařknout z "vykradení" článku, poku bych k tomu neměl důkaz. Odkazuji Vás na www.tafi.wz.cz archiv leden 2011, kde 31.1.2011 je uveden článek s názvem Případ nepovšimnuté knihy. Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech. Dokonce i titulky k jednotlivým odstavcům jsou totožné. Ověřte si sám. Jinak jsem velice rád, že se tento článek objevil na webu budějcké drbny a že se o něm tolik diskutuje. Jen se bojím, že za chvíli nám nezbude politik, kterého bychom si mohli vážit.
středa, 24. srpna 2011, 14:34
 
Lucie Burianová
Lucie BurianováPane Moci, pochybuji, že článek, napsaný Bramberkou, by byl až tolik totožný s článkem z MS, který uvádíte Vy. Je logické, že pokud dva lidé píší - nezávisle na sobě - o stejném námětu a používají v textu citace z knihy, může to působit dojmem "opisování".Jsem si 100% jistá, že zde zveřejněný článek je Bramberčino autorské dílo lege artis a pouze shodný námět může vyvolat dojem plagiátu. Psát o "krádeži" je celkem silné kafe , si myslím, zvláště, pokud nemůžete své tvrzení doložit , třeba oskenovanou kopií článku z Mladého světa?.
úterý, 23. srpna 2011, 20:46
 
Lucie Burianová
Lucie BurianováTak tohle je mimořádně zajímavý materiál!!!!!! Zvláště v kontextu s některými dalšími souvislostmi. Nepochybně lze argumentovat, že děti za činy svých rodičů nemohou - jistě, nemohou, otázkou ovšem je, do jaké míry rodinné prostředí, vzory a názory rodičů formují budoucí povahu a tedy i činy dítěte. Ale budiž, dejme tomu, že uvedený materiál je určitým ohlédnutím za minulostí. Co ovšem není minulost, ale dost mrazivá současnost - to je klíčové slovo "Bilderberg". Bylo by dobré ho nepřehlédnout...pak věci získávají velmi ostrý kontext.
úterý, 23. srpna 2011, 20:41
 
Pavel Moc
Pavel MocVážená Bramberko Nová. V případě, že se jmenujete či jste se jmenovala Tereza Spencerová, tak se Vám předem omlouvám. V případě, že nikoliv, pak jistě víte, že jste této paní "vykradla" článek, který k případu nepovšimnuté knihy Bouře a pojednávající též o roli rodiny Havlů a Schwarzenbergů v dané věci napsala a který byl publikován v Mladém světě č. 12 z roku 2003. Ve Vašem příspěvku jsem odkaz na tento zdroj nenašel. Jestliže v úvodu a závěru příspěvku poukazujete na morálku, tak jistě víte, o čem mluvíte...P.S. Tímto nijak nezlehčuji vážnost a jistou zajímavost tohoto příspěvku, ale prosím nekrást!
pondělí, 22. srpna 2011, 13:56
 
Tracy Thunder
Tracy ThunderPan kníže Bilderberg má viditelně nedůvěru a jistý odpor v český stát, a možná právě proto je také členem skupiny Bilderberg, která se netají tím, že jejím hlavním cílem je zrušení národních států ve prospěch zavedení jedné celosvětové vlády. A i přes tento jasný fakt jsou tady lidé, kteří jej jako hlavu státu chtějí! Jestli tohle není sprostou urážkou zdravého rozumu, tak snad literatura dosáhne za dosti učinění.
neděle, 21. srpna 2011, 22:43
 
Jiří Kulík
Jiří KulíkPRAVDA je vždy jen a pouze jedna u knížete i světového dramatika. Kdo chce, tak ji znám. To mě vede k tomu, že nemám potřebu si těchto osob vážit.
sobota, 20. srpna 2011, 13:19
 
Kateřina Matoušková
Kateřina Matouškovácela kniha musi byt opravdu velmi zajimava..staci tvoje mala ukazka..
středa, 17. srpna 2011, 22:11
 
matylda
matylda tak to je síla,moc zajímavé....
středa, 17. srpna 2011, 21:13
 
Wolenby
Wolenby Přesně jak píšeš. Za své rodiče opravdu nikdo nemůže. Nicméně pak nemůže kázat jedno a činit druhé!!! A opravdu se nedivím, že nejsme schopni se vyrovnat s problémy dneška, když se nedokážeme srovnat s minulostí....
středa, 17. srpna 2011, 12:35
 
Hawky
Hawky Tedy Bramberko....opravdu silný kafe!!!! Šťouráš nějak dál?
středa, 17. srpna 2011, 08:46
 

Facebook komentáře

 
 
 
 
 

Partneři portálu Budějcká Drbna

Partner sekce Vzdělání a Byznys

VŠTE

Partner sekce Volejbal

ERREA
 

TRIMA CB Advertisement

Všechna práva vyhrazena, jakékoli užití obsahu včetné obsahu a grafiky podléhá schválení provozovatelem serveru.

O projektu | Etický kodex | Kontakty | Tiráž | RSS

Budejckadrbna.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

 

CHCIWWWSTRANKY.CZ

 
 
http://track.adform.net/C/?bn=4429015;C=1