Středa, 9. srpna 2017, 18:27
Druhý srpnový týden v roce 2002 zasáhl i budějcké sportoviště. A ne málo. Budvar arénu zaplavila nečekaná povodňová vlna, která „zaútočila zezadu“, značné škody byly i na dalších zařízení. Přímé náklady na odstranění škod dosáhly 30 milionů korun.
Kolem řeky sídlí všechny českobudějovické sportovní areály. Tedy ty největší. Povodně tehdy zasáhly kromě Budvar arény na pravém břehu řeky Vltavy i Střelecký ostrov, Plavecký stadion či Sokolský ostrov, který pod vodou téměř zmizel. Na levém břehu se voda dostala i do Sportovní haly.
Blížící se hrozba povodní nenechala zainteresované v klidu. Ani nemohla. Z pohledu majetku šlo o hodně. Budvar aréna prošla v letech 2001 a 2002 kompletní rekonstrukcí a do slavnostního otevření chybělo málo. Když se hladina řeky Vltavy začala zvedat, řešily se varianty ochrany.
Prakticky jedinou možností, tedy kromě zbožného přání, aby voda dále nestoupala, bylo pokusit se vyvýšit břeh řeky o umělou hráz tvořenou z pytlů písku. I s pomocí hráčů HC České Budějovice se podařilo vystavět bariéru tvořenou cirka pěti řadami.
„Moc dobře si pamatuji, jak jsme i s juniorkou šli pytle pískovat a pomáhali je pak dávat kolem Vltavy,“ vzpomíná tehdejší hráč klubu a v současnosti provozní ředitel ČEZ Motor České Budějovice Petr Sailer. „Nikdo tehdy nečekal, že voda přijde z druhé strany.“
Záplavová vlna, která stadion a ledovou plochu Budvar arény potopila, přišla totiž z druhé strany od řeky Malše. „Zásadní problém byl, že to přišlo těsně před otevřením po kompletní rekonstrukci. Plno věcí se muselo udělat znovu od nuly,“ uvádí Tomáš Novák, ředitel Sportovních zařízení města České Budějovice.
Když se voda do Budvar arény dostala, akorát se dodělávaly mantinely. Například osazené sedačky, které jsou v hale dodnes, na sobě měly ještě ochranné obaly. Vzniklé škody nedovolily rychloopravy a vyhnaly hokejisty do azylu. Trénovalo se v Písku a zápasy se hrály v Táboře.
„Pro fanoušky to znamenalo, že co zápas, to byl výjezd,“ říká s nadsázkou a úsměvem současný šéf fanklubu hokejového Motoru Pavel Vágner. „Moc se týmu tehdy nedařilo a myslím, že to byl tak trochu začátek pádu Motoru do pralesa. Na druhou stranu jsme v této sezoně založili oficiální fanklub, takže alespoň něco pozitivního se událo.“
Budvar aréna byla po povodni a dalším potřebným rekonstrukcím následně oficiálně otevřena 4. října.
Patnáct let zpátky… píše se 12. srpen 2002 a zvedající se Vltava je pod stále větším dohledem. Zmenšující se břeh sledují pozorně i fotbalisté z SK Dynamo České Budějovice, kteří doufají v nemožné. Koryto prostě nemůže a nedokáže vodu pohltit. Řeka se tak rozlévá směrem ke Střeleckému ostrovu.
Druhý den se už na trávníku neprohání fotbalisté, ale vířící se voda. A to tak rychle, že během několika hodin je trávník o rozloze více jak šest tisíc metrů čtverečních i pod půlmetrovou povodní. O zrušení zápasů ligy netřeba mluvit.
Patnáctého srpna je voda pryč. Škody se ale teprve objevují. Kde je trávník? Co nové kabiny a další opravené prostory? Vše pod nánosem bláta a bordelu.
Pomoc nabídl tehdejší ligista z Blšan, který nabídl Dynamu svůj areál. Jihočeši nabídku nakonec s poděkováním odmítli, protože se starali o obnovu Střeleckého ostrova a využívali centrum Složiště. Trávník na „Střeláku“ musel po odklizení nepořádku projít regeneračním procesem. „Hřiště se od profesionální firmy nechalo zapískovat, provzdušnit a vyčesalo se od zbytků uschlého bahna,“ doplňuje mluvčí českobudějovického klubu Aleš Strouha.
Nutné opravy po povodni muselo město a volejbalisté řešit i ve Sportovní hale. V porovnání s ostatními sportovišti je teoreticky postavená od řeky nejdále, ale v rovině, kam se povodeň bleskově dostala.
„Trénovalo se, kde se dalo. Byly prázdniny a začátek soutěže byl naštěstí ještě daleko,“ vzpomíná tehdejší manažer VK České Budějovice Milan Čuda s tím, že volejbalový klub stihl začátek sezony i po ničivých povodních.
„Volejbalisté pak pomáhali s odklízením následků živelní katastrofy. Situace okolo Sportovní haly byla dramatická. Palubovka byla celá zatopená, nepoužitelná a zničená,“ dodává člen vedení klubu Kamil Jáša. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a nakonec došlo na kompletní výměnu palubovky.
I oblíbený českobudějovický Plavecký stadion musel projít nákladnými rekonstrukcemi. Povodňová voda z Vltavy a Malše se dostala do celého komplexu. „Kromě bazénu byla zaplavená i sauna. U bazénu se pak vymývala a čistila technologie,“ říká dále ředitel Sportovní zařízení města České Budějovice Tomáš Novák.
Zajímavé bylo, že povodeň vydržela bazénová elektroinstalace. „Rozvody zůstaly po povodni původní, měnit se nemusely. Při loňské výměně se přišlo na zjištění, že na kabeláži u dětského bazénu byly při výměně vidět stopy, kde byla při povodni voda. Na elektrorozvodech byl vidět ještě kal,“ dodává Novák.
K sumáři celkových nákladů na opravy budějckých sportovišť se vyjádřil náměstek primátora Petr Holický. „Odpovědět pouze v několika číslech by nebylo přesné. Přímé náklady na odstranění škody způsobené povodní na majetku byly na plaveckém bazénu přes 12 milionů korun, u Sportovní haly šlo o více jak jeden milion korun, u Budvar arény o více jak 14 a půl milionu korun. V těchto číslech nejsou zahrnuty například ztráty z nemožnosti využívat služby sportovišť po dobu oprav a nejsou tady zahrnuty ani ostatní nepřímé dopady povodní a další souvislosti.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
