Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Severní chodník pro vojáky, služky a nižší vrstvy obyvatel ostatní nazývali xindlkorzo

 
pátek, 13. února 2015, 01:06

Jan Schinko připravil další díl seriálu zabývajícího se historií Českých Budějovic. Stejně jako minulý týden se prostřednictvím Drbny historičky věnuje samotnému srdci města - náměstí Přemysla Otakara II.

Úvodní snímek zachycuje náměstí s německým korzem podél zvonského loubí před rokem 1907. Náměstí nemělo v tom čase jméno, bylo to jen náměstí, rynk, rynek, ring, nebo českou němčinou plac. Foto: archiv Jana Schinka

Zvláštností českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. je - přesněji bylo - korzování. Na rozdíl od srovnatelných měst, kde mají náměstí do kopce, malé nebo má členitý tvar, anebo, to hlavně, nemá na všech stranách podloubí, které umožňuje korzovat i za nepříznivého počasí. Korzo podle slovníku cizích slov je procházka částí města pravidelně se opakující skupinou mladých lidí, nebo je to místo hromadného procházení. Zřejmě sem a tam, poněvadž cílová meta není určena. Slovo „korzování“ je přizpůsobeno hovorové češtině a znamená procházet se pravidelně na korze.

Definice korza naznačuje, že to bývalo korzování skupin mladých lidí, ale naše korzování zahrnovalo všechny věkové kategorie obyvatel včetně profesorů v. v. nebo n. o. (ve výslužbě nebo na odpočinku). Ještě dnes lze pozorovat zbytky korzování starousedlíků v. v. nebo n. o. Na náměstí se korzovalo večer a ve svátečním v neděli. Podle pamětníků vypadalo nedělní korzo jako místní módní přehlídka. Češi chodili na korzo, Němci na buml (v němčině je bummeln loudat se, potloukat).

Na náměstí se korzovalo asi vždy, umožňovalo to podloubí. Rozmach se datuje od roku 1895, kdy navštívil město císař František Josef a v předstihu byly z toho důvodu na všech stranách náměstí vybudovány zcela nové široké chodníky ze žulových desek. Do té doby bylo náměstí pokryto „kočičími hlavami“ až k arkádám loubí. Po kočičích hlavách dost dobře korzovat nešlo, i když nebyly tak hrbolaté jako pietně zachované u kašny. Na ploše a před podloubím byly stružky na odvod vody.

Na přelomu 19. a 20. století se jednotlivé chodníky či korza rozdělila, přímo oddělila, podle profesí, společenského postavení a jazyku korzujících. Nebylo to nijak nařízeno, prostě se to vyvinulo. Vliv měl převážně německý hotel Zvon a okolí na východní straně náměstí a český hotel Slunce na jižní straně. Podél zvonského loubí vykrystalizovalo korzo německé, podél poštovního loubí (Slunce a stará pošta) korzo české. Chodník na západní straně před radničním loubím bylo profesorské korzo.


Dříve německé korzo, dnes klidná část náměstí Přemysla Otakara II.

Na severní straně, kde začíná Plachého ulička, to bylo korzo pro vojáky, služky a nižší vrstvy obyvatel. Často korzující na jiných stranách náměstí označovali tento severní chodník nelichotivě xindlkorzo. Ale právě toto korzo bylo nejlepší, nejsvětlejší a nejteplejší, protože po celý den na něj svítilo slunce. Nehledě na to, že když se něco nekalého na náměstí přihodilo, dalo se pohodlně zmizet Plachého uličkou.

Korzovací rajóny se většinou obyvatelstvem respektovaly. Na německé a důstojnické korzo podél Zvonu mohl zajít Čech, zakázáno to neměl, ale někdy stačilo neopatrné šťouchnutí, český hovor, německé nadávky a strhla se menší nebo větší rvačka doprovázená křikem. Zpravidla se to vyřídilo na místě, jen když se šarvátka rozšířila, vyrazila z radnice policejní pohotovost v počtu asi pěti mužů, mrzutých z toho, že byli přinuceni opustit zakouřenou „vachcimru“ v přízemní radnice, kde popíjeli.

Incidentům na německém korzu se říkalo bumly. Výjimečně se buml semlel na jiném korzu. Je zaznamenán buml na profesorském (kantorském) korze, který trval tři dny. Žák německé Forstschule kopl psa profesora Pavlera, který byl vysoké atletické postavy a mohutného hlasu. Žáci Fortschule zvaní fořťáci bránili svého kolegu a nastal buml opakující se po tři dny. O psovi ale žádné zprávy nejsou.

Korzování zanikalo v 60. letech 20. století, na což měla podstatný vliv televize. Chvíli se udrželo dopolední nedělní korzování. Patřilo k tomu i lehce nedělní oblečení šusťák, tvídové sako a špičaté boty plzeňky. Trochu déle se provozovalo budějovické kočárkování, tj. objíždění náměstí s košatinovým kočárkem nebo s kárkou.

Napsal Jan Schinko

Komentáře

Badaxe Kocour

To je jistě hezká představa, ale tím že jsou rubriky dublované, se nijak přehlednost nezvýšila, spíše naopak. Ten kdo chce něco najít (třeba tenhle článek) musí prolézt několik záložek a nemá tak vůbec jistotu že příště to nebude třeba v sekci drbna nebo životní styl. Bohužel dublování rozhodně nepřispívá k přehlednosti a rubrika "drbna historička" v záložkách není, je skryta pod drbnou, ale článek je v krajích. Opravdu mi to přijde že jde spíš než o přehlednost o to, využít věc několikrát a tím opticky nafouknout obsah.

pátek, 13. února 2015, 10:40
 
 
Budějcká Drbna
Budějcká Drbna

Kocoure, článek je primárně zařazený do samostatné rubriky Drbna historička. V sekci Z kraje, kde jsou rozdělené jednotlivé regiony, je proto, že se jeho obsah týká Českobudějovicka. Dublování má jediný cíl - aby každý čtenář na mém webu pohodlně našel to, co ho zajímá.

pátek, 13. února 2015, 10:27
 
 
Badaxe Kocour

Článek je skvělý, jako ostatně vždy od p. Schinka. Co ale moc nechápu, je zařazení do záložky "z kraje", když se to evidentně týká přímo Budějc. Ona i ta záložka je celkem blbost, v podstatě se v ní jen dublují věci z první záložky. Pokud Drbna občas uveřejňuje věci z historie a jiné zajímavosti, asi by stálo za to, dát je pod samostatnou záložku a ty první dvě sloučit

pátek, 13. února 2015, 07:43
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • Policie hledá Roberta Oláha z Českých...

  • KOMENTÁŘ: Babišovi voliči aneb falešný mýtus...

  • Z ulic se přestěhovali do přírodní...

  • Uzavírka Lidické třídy v Budějcích skončí...

Reklama
 
 

Kam dál?

Pětisetovou bitvu Jihostroj prohrál a roli favorita v Praze nesplnil

čtvrtek, 12. února 2015, 20:43

Výhodu domácího prostředí dokázali dokonale využít šestí volejbalisté Volley Team ČZU Praha, kteří porazili druhý...

Budějcká VŠTE dokončila projekt, který umožňuje studovat i lidem s hendikepy

čtvrtek, 12. února 2015, 19:55

Po dvou a půl letech dokončila Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích projekt Studium na VŠTE bez...

Marek Řeřicha z TJ Karate vybojoval v patnácti letech titul vicemistra Evropy

čtvrtek, 12. února 2015, 18:58

Oddíl TJ Karate České Budějovice čekal na medaili z mistrovství Evropy dlouhých deset let. Z únorového šampionátu...