Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Rybní ulice městu schází. Byla plná řemesel

 
čtvrtek, 19. března 2015, 09:19

Historik Jan Schinko opustil náměstí a začíná popisovat různá budějcká zákoutí. V dalším díle Drbny historičky popisuje Rybní ulici, která už z mapy jihočeské metropole zmizela. Stačila však napsat spoustu zajímavých příběhů.

Na pohlednici pořízené po roce 1910 je zachyceno panorama města z věže německého dívčího lycea (budova lycea později sloužila jako rozhlas). Dvoupatrový dům ve střední části snímku je jižní boční strana muzea. Vlevo je zahrada německého domu (armáďáku). Shluk různě vysokých, v půdorysu dlouhých a krátkých klasicistních domů v pravé části snímku patří do Rybní ulice. Celá tato čtvrť byla zlikvidována v letech 1952 až 1965. Nejdéle vzdoroval dům c. k. policejních kasáren z roku 1876, známý ve městě jako policajtský dům.

Vpravo je vidět protáhlý objekt biografu Royal, který má přední průčelí situované k sirotčinci, kde byla ulice názvů Spolková, Muzejní, Gottwaldova a dnes Jirsíkova. Za Royalem trochu vyčnívá část pekařství Josefa Cvacha. Středověká Rybní ulice vznikala postupně na levém břehu levého ramene Mlýnského potoka. V řadě domů v jedné linii bydleli původně rybáři, kteří léta pohodlně chytali ve stoce ryby a dávali je před prodejem do haltýřů. Až ve 20. století jim lidi ryby z haltýřů kradli.


Fotografie z archivu Českého rozhlasu.

Ulice měla české jméno Rybní, německé Fischgasse a budějckou němčinou Fiškostna. Podle pamětníků ve tvarech - bydlím na Fiškostně, jdu na Fiškostnu, nikoliv - bydlím ve Fiškostně. Rybní měla dva vstupy od města, jeden u policajtského domu, druhý za mostem u Cvachů a končila přibližně u dnešního mostu u Říhárny. Na konci stál dvorec z 18. století. Rybní byla poměrně dost obydlená a plná řemesel. Od knihařství po známý dům se slečnou Mici a z hlediska vrstev obyvatel od profesora a ředitele školy po zvěřináře Kakeše a jeho ženu Pampelišku.  

Policajtský dům původně patřil městu, které v něm ubytovalo mužstvo městské policie. V nezjištěném čase převzal dům erár a přeměnil na c. k. policejní kasárny. Po 1. světové válce bydlelo v domě s rodinami pět obvodních inspektorů, čtyři nadstrážníci a jeden strážník buď v činné službě, nebo ve výslužbě. Také úředníci a soukromníci. Mohlo by se říci, že to byl v tom čase lepší dům. Jenže asi 50 let se neopravoval. Vyměnili se obyvatelé tak, že v 50. letech 20. století sídlili v domě méně majetní až nemajetní. Jen na vysoké boční stěně odolávala dobře udělaná úderná reklama - Pění, mydlí, neubývá, Helada, Ota Rakovník.


Fotografie z archivu Českého rozhlasu.

Policajtský dům se nelíbil několika garniturám radních. Jako důvod uváděli, že stojí před muzeem a překáží mu. Několikrát radnice projednávala, co s ním, a rozhodla o jeho zboření, ale dům vyhrožování radnice ustál. Ve skutečnosti pozdně klasicistní c. k. dům za nic nemohl. Ani to, že překážel muzeu. Stál na svém místě o 20 let dříve než muzeum a muzeum vlastně překáželo jemu. Městský stavební úřad, v té době německý, vydal před rokem 1900 stavební povolení k výstavbě muzea bez ohledu na historický půdorys města.

Muzeum, převážně také německé, bylo postaveno za hradbami a nevedla k němu žádná cesta, natož ulice. Hlavní vchod byl zřízen těsně za policajtským domem, který tam normálně léta stál a projektant si ho mohl, tedy měl by, všimnout. Podsaditý policajtský dům se nemohl noblesní novorenesanci muzea rovnat, to je zřejmé, ale je třeba připomenout, jak se situace vyvíjela. Protože nevedla k muzeu z města žádná ulice, povolila radnice prorazit hradby, zbořit hradební věž Mandu a klasicistní Procházkův dům (bývalý soud) a ze Široké a Kněžské ulice se tak kolem roku 1911 otevřela „výpadovka“ do pozdější Havlíčkovy kolonie.


Současný pohled do bývalé Rybní ulice.

Zvěřinář Kakeš z Rybní ulice nabyl určitého vzdělání, zejména v dějepisu, čehož využíval v období 1. republiky, kdy se zastavoval před policajtským domem a hlasitě do oken přednášel kapitoly z historie. Hlavně o Janu Žižkovi z Trocnova. Inspektoři, nadstrážníci a strážníci rychle zavírali okna.

Foto: Jan Homolka
Napsal Jan Schinko

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lukáš Dvořák

  • Rodina a přátelé se s Lukášem Dvořákem...

  • V jižních Čechách odstraní krajský úřad...

  • Uprostřed chodníku na budějcké Pražské třídě...

Reklama
 
 

Kam dál?

Cinestar přidává do programu další čtyři novinky

čtvrtek, 19. března 2015, 08:04

Další filmové pecky nabízí od čtvrtka multikino Cinestar. Největším tahákem jsou dva akční americké filmy, rodiny s...

Obtížný, ale vítězný vstup do play-off. Jihostroj vyhrál nad Příbramí první čtvrtfinále

středa, 18. března 2015, 20:31

Nervák jak se patří. Asi tak lze popsat první čtvrtfinálové utkání play-off volejbalové Uniqa extraligy. Jihostroj v...

Krabathor servíroval jednu klasiku za druhou. Natřískaná Slavie byla blízko euforie

středa, 18. března 2015, 09:59

Člověkem zmítala nostalgie, ale také hrdost a možná i smutek, že za pár okamžiků bude po všem... Legendární Krabathor...