Neděle, 8. března 2015, 19:14
Historie Českých Budějovic, dnes statutárního města Jihočeského kraje, se začala psát před 750 lety, kdy se o jeho založení přičinil Přemysl Otakar II. V současnosti je město známé pivovarem Budvar, továrnou na kancelářské potřeby Koh-i-noor Hardtmuth či potravinářskou Madetou, řadou památek, univerzitou a je i sídlem českobudějovické diecéze. Výročí vzniku zhruba pětadevadesátitisícových Budějc připadá na úterý, oslavy potrvají několik měsíců.
O tom, že na soutoku Vltavy a Malše vznikne nové královské město, rozhodl někdy počátkem 60. let 13. století Přemysl Otakar II. Město mělo být oporou jeho moci proti vlivnému šlechtickému klanu Vítkovců neboli pánů z Růže, do něhož spadají například Rožmberkové, páni z Hradce a z Landštejna. Území ale patřilo panu Čéčovi z Budivojovic, jehož otec Budivoj tam založil osadu s kostelem. Král mu za to nabídl nepříliš vzdálený hrad Velešín s celým panstvím.
Z pověření Přemysla Otakara II. řídil založení města zvíkovský purkrabí Hirzo, pod jehož vedením bylo vyměřeno velké čtvercové náměstí, pravidelně se křižující ulice a jednotlivé domovní parcely. Na západním okraji města, přímo nad Vltavou, bylo zároveň vyznačeno staveniště pro dominikánský klášter - dnes patrně nejhodnotnější památku. Bratři dominikáni převzali plochu 10. března 1265, což je také datum, od něhož se stáří Budějc oficiálně odvozuje.
„Král železný a zlatý“ udělil městu různá privilegia, protože si byl dobře vědom, že nové sídlo musí být silné nejen po vojenské, ale i po hospodářské stránce. Mezi tyto výsady patřilo například právo várečné, historie vaření piva se v Budějcích tedy datuje již do roku 1265. Pivo bylo obecně označováno jako Budweiser Bier - budějovické pivo. Budvar (dříve Český akciový pivovar) byl založen v roce 1895. Kromě něj se ve městě vaří například také značka Samson.
Krátce po založení Budějc v roce 1265 byl položen i základní kámen farního kostela - od roku 1785 katedrály svatého Mikuláše, která je hlavním kostelem českobudějovické diecéze. Do historie města se významně zapsal i Karel IV., který mu udělil řadu výsad, a zajistil tak Budějcím prosperitu. Ve 14. století město zmohutnělo a stalo se metropolí jižních Čech. V dalších staletích pak ale trpělo válkami a častými požáry. Obyvatele města ničil i mor.
Příznivý obrat ve vývoji nastal až v 19. století, kdy v roce 1832 vyjela z Budějc koněspřežná dráha do rakouského Lince, tehdy ojedinělý dopravní prostředek, který neměl obdoby na evropském kontinentě. Koncem druhé světové války v březnu 1945 se Budějce staly cílem náletů amerického letectva, které město značně poškodily a způsobily ztráty na životech. Po konci konfliktu byla z města také vysídlena kdysi významná menšina německého obyvatelstva.
České Budějovice, které jsou od roku 1991 sídlem Jihočeské univerzity, se pyšní řadou památek. Celé historické jádro bylo v roce 1980 prohlášeno za památkovou rezervaci. Jejím centrem je čtvercové náměstí Přemysla Otakara II., jedno z největších v ČR, s barokní Samsonovou kašnou. Lemují je renesanční a barokní domy s podloubími. Turisté mohou obdivovat barokní radnici, Černou věž či městské opevnění s věžemi a baštami.
Město je rodištěm řady významných osobností, například průmyslníka Vojtěcha Lanny, zpěvačky Marty Kubišové, herců Karla Rodena a Jiřího Mádla, houslisty Pavla Šporcla či kosmonauta a současného velvyslance v Rusku Vladimíra Remka.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Město i když převzalo název původní osady ale vzniklo "na zeleném drnu" tedy mimo původní osadu postoupenou i s okolím Čéčem z Budivojovic. Původní osada se rozkládala kolem kostela sv. Prokopa (stojí za Družbou). Nové město ale bylo založeno na soutoku Vltavy a Malše, tedy o několik set metrů dále. Asi i to pomohlo k snažšímu vyměření prvoúhlých ulic a velkého náměstí. Purkrabí Hirzo byl sice titulárně purkrabím Zvíkova, ale především byl vůdcem stavební huti, proto také byl pověřen výstavbou města. Hirzo (česky je to Hyrš, Hirzo je latinská podoba) byl krom dostavby Zvíkova pověřen i stavbou Hradu v Písku, kláštera Zlatá Koruna (kde je i pohřben) a řadu menších měst jako třeba Černá, Dolní Vltavice. Bývá psán i jako Hirzo z Klingenberku, což někdy vede k názoru že šlo o němce z porýní. Pravděpodobně ale jde o omyl, jako Klingenberg (nebo clingenberk) bývá v té době často psán Zvíkov. Rozhodně šlo o zajímavoá a nejen z pohledu Budějc zajímavou postavu.
