Ještě na konci 19. století měla Černá věž o čtyři metry méně, nakloněna je prý o 36 centimetrů

 
čtvrtek, 6. srpna 2015, 15:21

Černá věž je ve městě a široko daleko takový pojem, že by se mohl udělat několikadílný seriál. Do jednoho článku to nelze vtěstnat. A tak se historik Jan Schinko věnuje výstavbě tohoto úchvatného symbolu Budějc ve druhé části.

Stále se čas od času vynořuje v Budějcích pověst, že když se stavěla Černá věž, postavilo se lešení až z Rudolfova od kostela. Nahoře na lešení byla jakási vozovka a po ní se volskými potahy dopravoval na stavbu materiál. Spolehlivě je doloženo, že to před časem uváděla učitelka žákům na základní škole. Z jiného úhlu pohledu, žáky to zajímalo. Odborník na stavby lešení spočítal, že by se na konstrukci spotřebovalo dřeva více, než dávají šumavské lesy a celé jižní Čechy.

Ve skutečnosti se kámen na stavbu věže vozil potahy z lomu u Ohrazení, kde se jen hrubě opracoval, přímo pod Černou věž. Pod věží opracovávala kamenné kvádry na čisto kamenická huť mistra Tomáše Jarolíma. Jsou k tomu doklady v městském archivu. Navíc i doklad, kdy radní řešili spor mezi stavitelem věže Vincencem Vogarellim a kameníkem Jarolímem, který podle stavitele dělal pod věží nepořádek a bránil tím klidnému průběhu pohřbů. Pod věží a kolem kostela se totiž rozkládal hřbitov. Jarolím protestoval. Vogarelli se nakonec musel omluvit a udobřit mistra kamenického pintou vína. Zejména ta pinta vína by se mohla zase zavést.

Věž se zdila tak, že v každém patře uvnitř se na bytelnou klenbu spodního patra postavilo štenýřové lešení. Dostavělo se patro a zase na novou klenbu nové lešení. Takto výslovně to není doloženo, ale je technicky nepravděpodobné, že by štenýřové lešení stálo venku kolem věže. K vytahování kamenných kvádrů do pater sloužily důmyslné kladkostroje. Do kvádru se navrtaly otvory, do nich zaklesly pákové nůžky zvané krepny (čím více kvádr vážil, tím byl stisk krepny větší) a lidskou silou, případně volským potahem, se dal kladkostroj do pohybu. 

V roce 1573 byly na věž zavěšeny první dva zvony ze staré hodinové věže přiléhající ke kostelu sv. Mikuláše. Tato stará hodinová věž se nezachovala, byla zničena při požáru v roce 1641, stejně téměř celý gotický kostel. Na podzim roku 1576 se zdilo na ochozu obydlí pro věžného, což byly poslední zednické práce na věži. Poté stavěli tesaři báně a klempíři je pokrývali měděnými plechy. Dne 18. prosince 1576 si věž prohlédl císař Rudolf II., který zrovna meškal ve městě. Měl na císaře poněkud zvláštní záliby, ale vystoupat na věž „po svých“ je třeba hodnotit kladně.

Dne 30. května 1577 pozlatil veřejně na náměstí zlatník Bonifác Riedl makovici, spotřeboval na to 42 holandských dukátů, a 7. června 1577 byla makovice upevněna na vrchol věže. Makovice vážila asi 17 kilogramů, korouhev 7 kilogramů. Iniciátor Černé věže někdejší purkmistr Quirinus, který před 30 lety přesvědčil většinu radních, že věž vylepší vzhled města, což umožnilo uvolnit peníze z městské pokladny, se dokončení věže nedočkal, zemřel o rok dříve.

Akce upevňování makovice na vrchol věže se jistě zúčastnil hlavní autor Vincenc Vogarelli. Za stavbu věže obdržel z městské pokladny asi 9560 míšeňských grošů (nehledě na dary a odkazy měšťanů), to byl obnos, za který bylo možno koupit 15 nejlepších domů na náměstí. V tom čase se oženil, kdy není přesně zjištěno, s bohatou vdovou Magdalenou (po poštmistru a hostinském Jírovi šenkýřovi), dokončil několik menších staveb v kraji a nečekaně se poté začal 20 let věnovat poštovnímu úřadu a hostinci. Jeho dva synové po roce 1600 nebyli stavitelé, ale také poštmistři. 

Do konce 19. století se udávala výška věže 68,27 metru. Potom věž přeměřil Franz Weyde a naměřil 71,90 metru. Zjistil také, že věž je nakloněna k severozápadu o 36 centimetrů. Někteří Budějčáci, když stojí na ploše náměstí před Zvonem, říkají že těch 36 centimetrů vidí. Poslední oficiálně změřená výška od prahu v přízemí ke korouhvi je 72,29 metru.

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin...

  • AKTUALIZOVÁNO: Při dvou nedělních nehodách...

  • K moři do Chorvatska? Cesta na Jadran zažívá...

  • Na konci července začne úplná uzavírka...

Reklama
 
 

Kam dál?

Na Husovu třídu se od pondělí začne vracet veškerá doprava

čtvrtek, 6. srpna 2015, 14:41

Výrazné odlehčení budějcké dopravě přinese už následné pondělí. Od 10. srpna se na Husovu třídu v úseku od Jiráskova...

Asfalt v Krajinské i letos pokryje tráva. Tentokrát se rozšíří také do České

čtvrtek, 6. srpna 2015, 14:02

Oblíbená pouliční slavnost, při které si můžete užít velkou dávku muziky, divadla, ale i jen tak relaxovat v přátelském...

Zlatokorunský klášter opět zkrášlí oblíbená květinová výzdoba

čtvrtek, 6. srpna 2015, 11:39

V plamenech se ocitne klášter ve Zlaté Koruně. Ne, nebojte se, nemáme v úmyslu nic nekalého. Bude se jednat pouze o...