Jet na kole na pivo. Budějcká tradice, která vznikla na Lineckém předměstí

 
čtvrtek, 14. května 2015, 15:14

Ke čtvrtečnímu dni už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším díle zaměřil na historii budějckého piva. Píše o tom, jak vznikl Český akciový pivovar, toho času Budějovický Budvar, a jaká piva se čepovala v budějckých hospodách.

Na pohlednici z roku 1903 se vpravo na pozadí obřího sudu představuje Český akciový pivovar v Českých Budějovicích na Pražské silnici, vlevo je pro reklamní účely sestaveno figurální „sousoší“ šesti pivařů, z nichž pět je v bujaré náladě a jeden v popředí již unavený. Výtvarně je sousoší dobře vyvedeno jak horizontálně, tak vertikálně. Má i svou dynamiku a příběh, který dokumentuje odpočívající pivař dole. V tom čase Český akciový pivovar (zkráceně Budvar) dostihl a objemem i kvalitou předstihl tradiční a o 100 let starší budějcký Měšťanský pivovar.

Sousoší pivařů na pohlednici navozuje dojem, že ve městě pil Budvar každý, ale ve skutečnosti asi ne, proti čemuž svědčí to, že v roce 1904 bylo ve městě v provozu 20 výčepů lihovin. Nejsou k tomu spolehlivé statistické údaje, kdo co pil. Převažovalo pivo, které Budvar dodával do 43 hostinců ve městě. Pivo pil i pan Mašek z Kněžské ulice. Jednou to přehnal, zavrávoral před barákem a spadnul do louže. Byl to ale vzdělaný člověk, pochopil situaci a z louže hlaholil na celou Kněžskou: „Já jsem Bušek z Velhartic.“

V roce 1904 se Budvar čepoval ve 43 českých hostincích, protivínské pivo v 7 hostincích, měšťák také v 7, pivo z Plavnice ve 2, třeboňské v 1 (U Koníčků), plzeňské též v 1 (U Volbrechtů). Mimo to plzeňské v hotelech U Tří kohoutů, U Slunce a v Besedě. Nejsou doloženy hostince německé, kterých bylo méně a asi u nich převažovalo pivo z měšťáku. Do statistiky nejsou zahrnuty tehdy samostatné obce Čtyři Dvory, Rožnov, Suché Vrbné a Mladé, asi s podobnou pivní strukturou.

Na začátku populárních i odborných publikací o výrobě piva bývá uvedeno, že pivo se vyrábí ze sladu, chmele a vody. Z toho si může snadno nezasvěcený člověk odvodit, že když sežene ječmen a chmel, může si pivo uvařit doma. Může, jde to, ale pořád platí charakteristika pivovarnictví Vladimíra Čiháka z roku 1929: „Výroba piva vyžaduje velikých znalostí, důkladných vědomostí a zkušeností i veliké péče. Podstatou výroby piva jest řada souběžných a postupných pochodů chemických a fyziologických vyvolaných působením enzymů, látek štěpících velké molekuly složitých organických látek v malé molekuly látek jednoduchých.“

První pokus založit ve městě český pivovar byl učiněn v roce 1891. Začal pracovat prozatímní výbor, ale ve městě se projektu nedůvěřovalo, proto byl na neurčito odložen. Až na konci roku 1893 vystoupil na schůzi Besedy lidu August Zátka a navrhl založit Český akciový pivovar. Nebyl první, kdo vyslovil myšlenku založit český pivovar, ale jeho iniciativa a nasazení byly rozhodující. V srpnu 1894 byly na Pražské zahájeny stavební práce a dne 7. října 1895 se uvařilo prvních 100 hektolitrů piva. Rozmach nastal v březnu 1896, kdy dozrál první ležák. Rok 1895, přesněji den 15. dubna 1895, kdy se konala ustavující valná hromada akcionářů, se považuje za datum vzniku Českého akciového pivovaru (později Budvaru).

Měšťák měl také kvalitní pivo a rovněž exportní (měl dříve své vlastní železniční vagóny a vozil pivo do Vídně), ale přece jen chuťově nějaký rozdíl byl. Měšťák ovládal Linecké předměstí. Tam se vytvořila budějcká tradice - jet na kole na pivo. Na spojce, U Modré hvězdy, U Basy, U města Krumlova, U Špačků, U Ortů a tak dále parkovalo množství až 30 jízdních kol (tenkrát se tak kola nekradla). Budějčtí pivaři - cyklisti - se v noci vraceli domů, udrželi na kole balanc, to nebyl problém, ale dělalo jim potíže u domu seskočit. Někdy se jim to i nepodařilo.

Napsal Jan Schinko

Komentáře

Badaxe Kocour

Třeba to bude někdo vědět, J. Hašek při psaní Švejka zmiňuje i některé Budějcké hospody, bohužel ne vždy je jasné kde vlastně byly. Třeba kde byl Port Artur (krom putyky i nevěstinec, alespoň dle knihy) jsem zjistit nedokázal, snad někde na Rudolfovské, asi za viaduktem, ale ta tenkrát končila v podstatě u Dobrovodské stoky, takže kde vlastně. Podobně jsou zmínky o hospodě "u zelené žáby" a "u Růže". Zmínka o "Alžíru" je jednoduchá je to na rohu Riegerovi a Jírovcovi ulice, ještě pamatuji že tam býval červený nápis na takovém nazelenalém podkladě, než byl dům dost ohavně omítnut do šedé. Pokud by někdo měl tušení kde zmíněné podniky byly, byl bych za info vděčný.

pátek, 15. května 2015, 16:47
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • AKTUALIZOVÁNO: U obchvatu Vodňan se srazilo...

  • Nehoda u Štěpánovic má tragický konec....

  • Nezletilá dívka ležela na sídlišti v altánu....

  • FlixBus vstupuje do české vnitrostátní...

Reklama
 
 

Kam dál?

Princezna vesmírného popu přiletí v úterý do Café Klubu Slavie

čtvrtek, 14. května 2015, 14:44

Hvězdu světového formátu uvidíte již příští úterý v budějckém Café Klubu Slavie. Dorazí totiž princezna až z dalekého...

Temelínské čarování láká dětské kouzelníky

čtvrtek, 14. května 2015, 12:02

V duchu čar a kouzel se ponese sobotní odpoledne u Infocentra Jaderné elektrárny Temelín. Děti od dvou do patnácti let...

FOTO: Skvělé počasí ještě více vyšperkovalo už tak oblíbenou Grilovačku VŠTE

čtvrtek, 14. května 2015, 10:10

Oblíbená akce na Vysoké škole technické a ekonomické s názvem Grilovačka VŠTE se v úterý díky vynikajícímu počasí...