Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Budějcké nádraží slouží už 108 let. Dokládá to jeho nadčasovou provozní hodnotu

Také tento čtvrtek se podíváme s historikem Janem Schinkem na další zákoutí Českých Budějovic. V seriálu Drbna historička je zamířeno na budějcké nádraží, které se začalo stavět na podzim roku 1905.

Na snímku pořízeném před 1. světovou válkou je hlavním motivem nádražní budova z roku 1908, přičemž fotograf zachytil i neméně důležitý prostor před nádražím. Relativně pohodlný a smysluplný prostor před nádražím býval v Budějcích léta. Za socialismu už ne a navíc byl před nádražní budovu sveden takzvaný vnitřní dopravní okruh. Ke konci roku 1990 bylo „dílo“ před nádražím dokončeno otevřením podchodů. Čekaly se ovšem jiné podchody, něco jako v Praze.

Nádražní budovu ve stylu novorenesance s prvky secese navrhnul Gustav Kulhavý, absolvent stavitelství na ČVUT a později přednosta odboru pozemních staveb na Ministerstvu železnic c. k. a ČSR. Je autorem také nádraží v Plzni. Mariánských Lázní, Praha-Vyšehrad, v Krnově a několika zajímavých přestaveb starších nádraží. Autorem interiéru, čekáren a restaurace byl současný stavbyvedoucí Zikmund. Stavěla firma J. M. Köhler a syn z Aše. 

Akce „nové nádraží“ byla zahájena v říjnu 1904 stavbou silnice od plynárny na Rudolfovskou. To už se vědělo, že se postaví na Rudolfovské viadukt a odstraní most z prostoru dnešního centra Mercury do Pětidomí. Obyvatelé Suchého Vrbného tušili, co to pro ně bude znamenat a poslali na radnici petici s obsahem slušně řečeno, že se jim to nelíbí. Navrhovali obnovit starou okresní silnici, která do roku 1868 vedla z dnešní Průmyslové rovnou do pozdějšího Pětidomí, a to buď tunelem nebo mostem. Radnice otálela, až rozhodla, že Vrbenským bude stačit lávka (postavena 1907).


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda.

Nádražní budova se začala stavět na podzim 1905. Souběžně ve stejném stylu také nová nádražní pošta. Nádraží se mělo podle plánu slavnostně otevřít dne 2. prosince 1908 u příležitosti 60. výročí nastoupení na trůn Františka Josefa I. Sice se velmi slavilo (první jízda tramvajemi, zadarmo, jezdily na dynamo, první městské osvětlení elektřinou a podobně), ale vlastní provoz na perónech byl zahájen dne 17. prosince 1908. Nádražní restaurace byla asi otevřena hned.

Nádražní restauraci převzali restauratér Bedřich Schuldes a obchodní vedoucí Antonín Paplham, který však po několika letech odešel za lepším. Osamostatnil se v nádražní restauraci ve Všetatech a pak přišla zpráva, že od 1. července 1919 převzal velkou nádražní restauraci v Praze na Masarykové nádraží. Budějcká nádražní restaurace měla dobrou úroveň, to ostatně na nádražích za 1. republiky bylo obvyklé. V restauraci se konaly koncerty, výstavy, svatby, k dispozici byly klubovny pro spolky a korporace. Na stěnách byly malby předních výtvarníků. Restauratér Adolf Busta uváděl, že má největší a nejelegantnější místnosti restaurační ve městě.

V roce 1938 se necitlivě přestavěla a přistavěla nádražní pošta. Z novorenesančního domu se stal dům tuctový. V letech 1994 až 1998 byla uskutečněna rekonstrukce interiérů pro cestující, opravena kopule, fasáda a peróny. Připravuje se nová rekonstrukce. Skutečnost, že nádraží slouží už 108 let, dokládá nadčasovou provozní hodnotu. Výtvarnou také, poněvadž bývalo v každém větším městě na přelomu 19. a 20. století chloubou divadlo a nádraží (v Budějcích nádraží).

Nervózním článkem dopravy z centra směrem na východ se stal časem viadukt. Je třeba ale připomenout, že v roce 1907, kdy se viadukt postavil, jezdilo ve městě asi 50 automobilů a dnes 50 tisíc. Viadukt sám o sobě je dobrý, původně to byly dva viadukty vedle sebe. Postavením nového nádraží se změnil význam ulic. Nejvíce získala Lannovka a nové hotely. Předem se uvažovalo vést tramvaje Lannovkou, ale odložilo se to. Do Lannovky se pak dostaly trolejbusy. Administrativní budova nádraží má pořád svou úroveň, nešikovné podchody a hlučný vnitřní dopravní okruh ustála.

Autoři

Štítky restaurace, České Budějovice, první světová válka, Praha, rekonstrukce, Gustav Kulhavý, České vysoké učení technické v Praze, František Josef I., Michael Köhler, Pětidomí (Kařez)

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Karel Turek

Pěkný článek, co to bylo a co z toho je dnes. Stačí si srovnat ty dvě fotky. Jezdily tu i tramvaje. Dnes každé místo ve městě zamořeno automobilovou dopravou, včetně hlavního náměstí. Opravdu "pokrok"...

Neděle, 24. dubna 2016, 10:07Odpovědět

Budějcké nádraží slouží už 108 let. Dokládá to jeho nadčasovou provozní hodnotu  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.