Zrození Krále Šumavy - 2. díl

 
neděle, 6. prosince 2015, 19:22

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého mladíka, který pomáhal s přechodem československých hranic. Jaký je skutečný příběh zrození legendy, která se stala štvanou zvěří a každý příslušník Pohraniční stráže SNB jej chtěl dostat? O tom více historik Pavel Moc ve svém třídílném seriálu Zrození Krále Šumavy.

ČTĚTE TAKÉ: Zrození Krále Šumavy - 1. díl

Hasilova skupina se po přebrodění Teplé Vltavy na druhém břehu řeky obouvá a pokračuje v cestě přes louku směrem jihozápadním, k lesu západně od obce Dobrá. Tímto lesem prochází a dostává se k silnici z Dobré na křižovatku s cestou České Žleby - Soumarský most. Skupina jde dále lesem po pravé straně silnice z Dobré, nedorazí však až na křižovatku, ale asi po 50 metrech se vydává doleva na takzvanou Střední cestu rozdělující pole, kterou si zkracovali obyvatelé obce Dobrá cestu do kostela v Českých Žlebech. Sněžení nepřestává, sněhu je už více než 2 cm.

Josef Hasil vede skupinu po této cestě asi 400 metrů ke stodole stojící po levé straně cesty. Od tohoto místa je nejkratší vzdálenost k silnici České Žleby - Soumarský most. U stodoly proto skupina cestu opouští a odbočuje doprava po pěšince vzhůru kolem stromořadí několika menších smrků k silnici, která je vzdálena necelých 100 metrů. Před silnicí se skupina zastavuje, Hasil naslouchá a poté vydává rozkaz: „Rychle překročit silnici, na druhé straně po okraji lesa pokračovat silničním příkopem doleva nahoru.“ Ihned po přeběhnutí silnice však Hasil vidí nahoře v zatáčce od Českých Žlebů přicházet hlídku SNB. Dává pokyn členům skupiny, aby se stáhli hlouběji do lesa a využili k úkrytu rokli, coby pozůstatku Zlaté stezky, a silnějších stromů.

Kočí s Hávou zatím nic netuší, jdou volně, rozmlouvají mezi sebou. Kočí jde po pravé straně silnice, Háva po levé. Když se dostávají kousek pod Hasilovu skupinu ukrytou vlevo od nich v lese, všimnou si stop ve sněhu, které míří přes cestu. Jsou tři hodiny ráno 7. prosince 1949. Chvíli váhají, pak se však rozhodnou stopy sledovat. Připraví si samopaly ke střelbě, Kočí se vrací po svých stopách, Háva vystupuje ze silnice na silniční val a vidí stopy vedoucí do lesa. Vyzývá ukryté, aby vyšli z lesa. Na základě pozdější rekonstrukce události bylo zjištěno, že Háva se v této chvíli nacházel od Hasilovy skupiny, která byla ukryta od něho šikmo vlevo, ve vzdálenosti pouhých 7 metrů, vzdálenost Kočího od skupiny uprchlíků byla 13 metrů.


Mapa útěku Hasilovy skupiny

Asi již nikdy nebude možno zjistit přesný průběh přestřelky. Je však jisté, že střílely obě strany. Jak si na tuto situaci vzpomíná nejmladší ze zúčastněných Vlasta Hrašová? „Hlídka překročila z cesty za námi do lesa. Světlometem vrhaným do lesa hledali uprchlíky. Po mnoho let jsem se v noci probouzela znovu a znovu prožívaným terorem okamžiku, kdy reflektor našel právě mne, holku skrčenou za kmenem stromu. Světlo se pohnulo, našlo jiný terč schovaný za stromem a v tom okamžiku se strhla palba, která dostala odvetu z naší strany. Nevím, jak dlouho trvalo krupobití střel, držela jsem se kmenu stromu strnulá strachem.“ 

Ihned po skončení střelby zpanikaří Josef Škramlík a z místa činu utíká dolů po silnici směrem k Soumarskému mostu. Na místě střelby zůstávají ležet příslušníci PS SNB Rudouš Kočí a František Háva. Na straně Hasilovy skupiny je lehce zraněn Bedřich Čáp, který vzápětí nervově kolabuje a takřka celou cestu k hranicím ho jeho kolegové nesou. Hasil dává pokyn k okamžitému rychlému útěku k hranicím. Na místě činu zanechávají většinu svých zavazadel.

Hasil však musí změnit svůj plán. Obává se, že střelbu bylo slyšet až ve Žlebech, a že příslušníci zdejší PS SNB rychle obsadí nejbližší okolí hranic s Bavorskem. Jeho zamýšlenou cestu lesem přes Radvanovický hřbet směrem na Radvanovice a poté mezi Horním a Dolním Cazovem překročit hraniční potok v lese v blízkosti Bischofreuthu proto nepoužije, ale jeho skupina po obejití Radvanovického hřbetu pokračuje směrem k Salzerovu mlýnu, poté jižně osady Hliniště překračuje silnici Hliniště - České Žleby, asi 800 metrů jižně od Splavského mlýna překonává řeku Řasnici, směrem jihozápadním pak pokračuje kolem Řasnice do lesa a lesem prochází až k hraničnímu potoku.


Místo překročení státní hranice

Československou státní hranici překračuje Hasilova skupina ve středu 7. prosince 1949 za rozednění v 7:30 v blízkosti bavorské osady Schnellenzipf, 200 metrů západně od hraničního kamene č. 4.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
Napsal(a) Pavel Moc

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin...

  • Policie hledá mladíka, který se vyhýbá...

  • Začne třetí etapa výstavby křižovatky...

  • Hasiči čtyř územních odborů evakuovali...

Reklama
 
 

Kam dál?

Zrození Krále Šumavy - 1. díl

sobota, 5. prosince 2015, 17:37

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949...

Gotické panorama způsobilo problémy s výškou sokolovny. Ta ale výhledu nebránila

čtvrtek, 3. prosince 2015, 16:37

V dalším díle pravideného čtvrtečního seriálu Drbna historička se Jan Schinko věnuje objektům na slepém rameni. Zejména...

Železná panna jako mučící zařízení. Velký futrál s bodly měl být ve věži ještě kolem roku 1950

čtvrtek, 26. listopadu 2015, 16:34

V dalším čtvrtečním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval k místu, které je oblíbené hlavně v létě. Na nábřeži...